Bechtěrevova nemoc - logo

Bechtěrevova nemoc

Co to je?

Mýty a Bechtěrevova choroba
Axiální spondyloartritida

Co to vlastně je?

Ankylozující spondylitida, někdy také označovaná jako Bechtěrevova choroba, se projevuje především bolestmi a ztuhlostí páteře. První příznaky se obvykle objevují mezi 20. a 30. rokem života. Ankylozující spondylitida se projevuje tzv. zánětlivou bolestí zad, která začíná postupně, obvykle je nejhorší v noci nebo po ránu a zmírňuje se při pohybu. Tato zánětlivá bolest je většinou chronická a trvá déle než tři měsíce. Jedná se o zánétlivé onemocnění páteře, sakroilakálních a periférních kloubů. Někteří nemocní mohou mít také další projevy onemocnění, mezi které patří především bolesti pat, otoky a bolestivost kloubů, lupénku nebo oční zánět, který se projevuje bolestí, zarudnutím a neostrým viděním. Onemocnění je dlouhodobé a provází nemocného po celý život. V průběhu onemocnění se mohou střídat období s různou aktivitou onemocnění.
Bechtěrevova nemoc - záda

Jak nemoc vzniká

Proč Bechtěrevova nemoc vzniká, vlastně přesně nevíme. Existuje vrozená náchylnost k tomuto onemocnění, jež pravděpodobně souvisí se změněnou schopností organismu reagovat normálním způsobem vůči bakteriím či virům. Onemocnění však není přímo způsobeno infekcí, je to abnormální reakce organismu, která vyvolá zánět v postižených tkáních. Pro tuto hypotézu svědčí pozorování u zvířecího modelu onemocnění – vrozeně náchylná zvířata chorobu nedostanou, pokud jsou chována v bezmikrobním prostředí, tedy bez přítomnosti bakterií. Pokud se pak běžnému prostředí vystaví, známky nemoci se objeví. Jsou to pravděpodobně bakterie osidlující trávicí trakt, které se na vyvolání nemoci podílejí.

Příčiny vzniku

Příčiny vzniku ankylozující spondylitidy (AS) nejsou prozatím zcela známé. Na rozvoji AS se může podílet vícero faktorů:
Vrozené dispozice
Vrozené dispozice
na genetice AS se podílí mnoho genů, a nejčastěji se jedná 
o HLA-B27
Pohlaví
Pohlaví
AS se objevuje 3x častěji u mužů než u žen
Faktory zevního prostředí
Faktory zevního prostředí
zatím nejsou zcela známé

Rozšíření nemoci

Kolik je nemocných s ankylozující spondylitidou, přesně nevíme. Dříve se udávalo, že asi 0,1 % v populaci, což by znamenalo asi 10 000 nemocných v České republice. V současné době se však uvádí, že některým z onemocnění skupiny spondyloartritid trpí až 1,9 % populace, a o ankylozující spondylitidě se ví, že lidé s tímto onemocněním tvoří největší část této skupiny. Nemocných je tedy více, než se dříve udávalo. Je to způsobeno větším povědomím o těchto chorobách a dokonalejšími diagnostickými metodami, které máme k dispozici.

Formy nemoci

Axiální spondyloartritida (axSpA)

Pokud má pacient trpící axiální spondyloartritidou postiženu „pouze“ páteř, tedy jenom osový skelet, hovoříme o axiální formě spondyloartritidy. Zánět na páteři začíná typicky nejdříve v křížokyčleních neboli sakroiliakálních (SI) kloubech. Jde o místo vklínění konce páteře – kosti křížové – do pánevního kruhu. Spojení mezi kostí křížovou a pánevní tvoří kloub, který má ovšem velmi malý rozsah pohybu. Zánět tohoto kloubu se nazývá sakroiliitida, typicky se projevuje právě bolestí v hýždích. Zánět může probíhat nejdříve pouze v některých částech kloubu, časem ale dochází ke srůstu kloubní štěrbiny. Jakmile dojde k její úplné ankylóze, postižený kloub obvykle přestane bolet. Bolest se pak přesouvá do vyšších partií páteře, kde si však zachovává stále svůj zánětlivý charakter. Druhým dominantním příznakem u pacientů s axiální spondyloartritidou je postupné tuhnutí páteře. Kromě sakroiliakálních kloubů dochází poznenáhlu i ke srůstu meziobratlových kloubů a ke zvápenatění vazů podél páteře, a v důsledku toho postupně k omezení hybnosti. Po určitou dobu srůsty páteře ovšem nemusejí působit výraznější omezení celkové hybnosti, a pacient je tak nemusí vůbec vnímat. Tuhnutí páteře obvykle probíhá vzestupnou cestou od sakroiliakálních kloubů přes bederní, hrudní a následně postihuje krční páteř. Potíže často nastávají, až když se choroba dostane do oblasti hrudní páteře, kde může omezovat dechové pohyby hrudního koše, nebo do oblasti krční páteře, kde znemožňuje otáčení hlavy.

Rizomelická spondyloartritida

Až 50 % pacientů má zánětem současně postiženy kyčle nebo ramena, hovoříme pak o rizomelické (kořenové) formě spondyloartritidy. Postižení kyčelních kloubů vždy znamená, že onemocnění má závažnější průběh. V některých případech však může být postižení kyčelního kloubu prvním projevem onemocnění, ještě před vznikem bolestí zad. Bolesti kyčelního kloubu se objevují nejčastěji vepředu, hluboko v tříselné krajině, někdy mohou přicházet i z boku. Pacienti často mylně udávají bolest v hýždích jako bolest kyčlí, ovšem bolest lokalizovaná v této krajině vychází ze sakroiliakálních kloubů.

Periferní artritida

Pokud jsou vedle páteře postiženy i periferní klouby (typicky kolena, kotníky, drobné nožní klouby atd.), hovoříme o tzv. periferní neboli skandinávské formě. Nejčastěji se setkáváme se zánětem v oblasti kolen, kotníků nebo drobných nožních kloubů. Postižení kloubů bývá spíše asymetrické a na rozdíl od revmatoidní artritidy postihuje převážně dolní končetiny.

Axiální spondyloartritida (axSpA)

Termín axiální spondyloartritida zahrnuje jednak neradiografickou axiální spondyloartritidu aj ankylozujíci spondylitidu. Neradiografická axiální spondyloartritida (nr-axSpA) je časná forma ankylozující spondylitidy, do které se může a nemusí během let vyvinout. Léčba obou nemocí je zpravidla shodná. Jen u menší části pacientů je však non-radiografická forma předstupněm radiografické formy, u větší části nemocných zůstává rentgenový snímek nadále normální, tedy změny na sakroiliakálních kloubech nejsou nijak velké. Klinicky, z hlediska charakteristiky obtíží, jsou však obě formy poměrně srovnatelné. U radiografické formy převažuje zhruba třikrát častěji postižení mužů než žen, u non-radiografické formy jsou pohlaví zastoupena zhruba stejně.
Neradiografická axiální spondyloartritida (nr-axSpA)

Jedná se o onemocnění, u kterého se doposud nevyvinuly typické změny ankylozující spondylitidy, které lze vidět při RTG vyšetření páteře a kloubů. Tyto změny odhalí až magnetická rezonance (MRI), která je citlivější metodou. Klinické projevy axSpA jako jsou bolest a ztuhlost jsou stejné jako u ankylozující spondylitidy.

Ankylozující spondylitida (AS)

Zánětlivé onemocnění páteře, kloubů (nejčastěji sakroiliakálních) a úponu šlach na dolních a horních končetinách potvrzené i RTG vyšetřením.

Partneři projektu

Odborní partneři
Revmatologický ústavČeská revmatologická společnost
Sponzoři
NovartisViatris
menu-circlecross-circle