Bechtěrevova nemoc - logo

Příznaky

U pacientů s axiální spondyloartritidou může být někdy přítomna i tzv. periferní artritida. Nejčastěji se setkáváme se zánětem v oblasti kolen, kotníků nebo drobných nožních kloubů. Postižení kloubů bývá spíše asymetrické a na rozdíl od revmatoidní artritidy postihuje převážně dolní končetiny.
Při paprskovitém postižení kloubů na jednom prstu a při současném postižení šlach vzniká tzv. daktylitida. Prst připomíná v tomto případě párek, a proto se i odborně hovoří o tzv. párkovitém prstu. Tento se může vyskytovat jak na dolních, tak i na horních končetinách.

Dalším typickým projevem spondyloartritidy je tzv. entezitida. Entezitida představuje zánět v oblasti úponu šlachy, vazu nebo kloubního pouzdra na kost. Může být postižen kterýkoliv úpon v těle, nejčastěji jsou ovšem zasaženy úpony v oblasti dolních končetin. Entezopatická bolest může být velmi silná a značně pak omezuje pohyb postižené struktury. Typickým příkladem entezitidy u pacientů se spondyloartritidou je zánět v oblasti úponu Achillovy šlachy. Pacient si pak stěžuje na silnou bolest paty, a to v místě úponu této šlachy vzadu na patní kost. Jiným příkladem je bolest paty v oblasti chodidla, která vychází ze zánětu povázky chodidla. Časté jsou i entezitidy v oblasti úponů svalů na pánevní kosti, entezitidy v oblasti přední strany hrudníku nebo v místě úponů na obratlová těla. Entezitida může být vůbec prvním projevem spondyloartritidy a někdy místem největších obtíží pacienta.
Bechtěrevova nemoc - příznaky
Při vývoji entezitid v oblasti kloubních pouzder, jež spojují žebra nebo klíční kost s hrudní kostí, a dále při postižení kloubů mezi žebry a obratlovými těly dochází k bolestem v oblasti hrudníku. Typické jsou bolesti na hrudi, které se zhoršují při kašli nebo při nádechu. V některých případech mohou být bolesti na hrudi vůbec prvním projevem onemocnění. V některých kloubech může dojít až ke srůstu neboli ankylóze kloubů spojujících žebra s obratlovými těly, což může vést k omezení dýchacích pohybů a následně ke snížení plicní kapacity.

Mimokloubní projevy

Mezi poměrně časté mimokloubní projevy patří zánět duhovky neboli uveitida. Je-li postiženo i řasnaté těleso oka, hovoříme o iridocyklitidě. Akutní zánět předního duhovkového traktu neboli akutní přední uveitida je typická nejen pro axiální spondyloartritidy, ale i pro celou skupinu spondyloartritid. Tato oční komplikace se vyskytuje až u 40 % jedinců s ankylozující spondylitidou (AS), 90 % z nich má pozitivitu humánního leukocytárního antigenu (HLA) B27 (HLA-B27). Uveitida vzniká typicky náhle, probíhá pouze na jednom oku a má tendenci spontánně ustoupit. Uveitida se projevuje bolestí a zarudnutím oka, poruchou vidění, zvýšeným slzením oka a světloplachostí; obvykle se zhojí během několika týdnů. U části pacientů při nedostatečné nebo opožděné léčbě mohou vznikat komplikace, jako je šedý zákal, zelený zákal, otok sítnice, ve vážných případech může opakovaný zánět duhovky vést až ke slepotě.
Udává se, že 5–10 % jedinců s AS může mít na kůži projevy lupénky neboli psoriázy, která je také považována za mimokloubní manifestaci. Řada jedinců má při lupénce na páteři vyvinuté změny, které plně odpovídají ankylozující spondylitidě. Na druhé straně někteří jedinci mají při psoriáze postiženy pouze periferní klouby bez postižení páteře, nemocní pak trpí psoriatickou artritidou s čistě periferním postižením. V některých případech mohou obě jednotky v sebe různou měrou přecházet.

Bylo prokázáno, že při provedení kolonoskopického vyšetření u pacientů s AS má až 50 % jedinců nález zánětlivých změn v oblasti tlustého střeva. Pacienti s výraznějším střevním postižením častěji trpí postižením kyčlí nebo je u nich doložen nález erozivní periferní artritidy.
Bechtěrevova nemoc - příznaky
Bechtěrevova nemoc - příznaky
Asi u 4–6 % nemocných se objevuje amyloidóza, která může postihovat i mladé jedince v relativně časném stadiu choroby, typicky se však vyskytuje u dlouhodobě probíhající AS s vysokou zánětlivou aktivitou. Pro prognózu pacienta je významné především postižení ledvin amyloidózou, které často vede i k selhání ledvin s následnou nutností chronické hemodialýzy. Amyloidózou mohou být ovšem postiženy i jiné orgány, jako je střevo, srdce atd.

Dalším typem postižení popsaným častěji u pacientů s ankylozující spondylitidou je tzv. IgA nefropatie. Jedná se o specifický typ zánětlivého postižení ledvin, kde dochází k depozici imunoglobulinu A (IgA) v klubíčkách (glomerulech) krevních kapilár ledvin. Projevuje se nejdříve objevením se krve v moči, která je ovšem detekovatelná pouze při mikroskopickém vyšetření moči, běžným okem není viditelná. V pozdějších stadiích může docházet ke snížení funkce ledvin, někdy až s nutností zavedení chronické hemodialýzy.
Plicní postižení se u ankylozující spondylitidy vyskytuje výjimečně, postihuje pouze okolo 1 % pacientů s tímto onemocněním. Nejčastěji je popisována fibróza neboli vazivové ztluštění horních plicních laloků nebo ztluštění pohrudnice (pleury). V důsledku srůstu kloubů, které spojují žebra s obratlovými těly a s hrudní kostí, dochází ke snížení pohyblivosti hrudníku a může tak dojít k významné mechanické ventilační poruše. Následně pak při postižení plic může docházet k přetížení pravé komory srdeční se vznikem tzv. cor pulmonale (tj. postižení srdce, které je typické při plicním onemocnění).

Asi u 9 % nemocných s ankylozující spondylitidou může být postiženo i srdce. Někdy se u nich vyskytuje zánět kořene největší tepny v těle, kterou je srdečnice neboli aorta (zánět aorty se pak nazývá aortitida). V důsledku zánětu této tepny, která vychází přímo ze srdce a postupně se větví v menší tepny zásobující hlavu, horní a dolní končetiny, může docházet k jejímu rozšíření s následným vznikem nedostatečné funkce některých srdečních chlopní. Někdy mohou být zánětem postiženy i přímo srdeční chlopně. U části pacientů je zánětem postižen i srdeční sval (myokarditida), což pak může vést až k srdečnímu selhání.
V posledních letech bylo v řadě epidemiologických studií prokázáno, že u pacientů s chronickými zánětlivými revmatickými onemocněními včetně ankylozující spondylitidy je zvýšené riziko vzniku trombotických kardiovaskulárních příhod, a to jak v oblasti srdce, tak i centrálního nervového systému. Toto riziko je 1,5–2krát vyšší v porovnání se stejně starou, jinak zdravou populací. Bylo totiž zjištěno, že chronický zánětlivý proces je podobně jako například cukrovka nebo vysoký tlak jedním z dalších rizikových faktorů pro vznik aterosklerózy s následným vznikem infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. V řadě observačních studií bylo také zjištěno, že účinná léčba, která snižuje aktivitu revmatických chorob, snižuje současně riziko vzniku těchto kardiovaskulárních onemocnění.
Přestože pro ankylozující spondylitidu je charakteristickým znakem kostní novotvorba v místech chronického zánětu, přibližně u jedné čtvrtiny pacientů s AS vzniká osteoporóza neboli řídnutí kostí s poruchou struktury. Pokles BMD (bone mineral density) byl u nemocných detekován již časně po manifestaci onemocnění, neboť zánětlivý proces koreluje se zvýšenou kostní resorpcí. Nejzávažnější komplikací osteoporózy je pak vznik zlomeniny těla obratle, k níž dochází až u 10–20 % jedinců s ankylozující spondylitidou. Mezi rizikové faktory pro vznik osteoporózy u pacientů s AS patří nízká hmotnost, vyšší aktivita onemocnění včetně vyšší hodnoty C-reaktivního proteinu (CRP; bílkovina, jejíž hodnota se v organismu zvyšuje při přítomnosti zánětu kdekoliv v organismu, jednou z příčin zvýšení může být i zánět při ankylozující spondylitidě). Důležitým rizikovým faktorem je dále větší funkční postižení, které druhotně vede k poruše pohybu a tím i k „odvápnění“ obratlových těl. Pro vznik zlomeniny obratlů je pak důležitá celková doba trvání onemocnění, věk nemocného a vyšší stupeň rentgenového postižení.Svoji roli hrají i deformity páteře a postižených kloubů, které vedou ke změně těžiště těla s následným vyšším rizikem rozvoje pádů, což opět přispívá ke zvýšenému výskytu fraktury obratlů.

V důsledku fraktury obratlů mohou u pacientů nastat i různé neurologické komplikace při poranění různých nervových struktur. Může dojít k poranění míchy nebo odstupujících nervových kořenů a dále ke vzniku hematomů podél páteře s následným vznikem poruchy čití nebo poruchy hybnosti vycházející z útlaku nervových kořenů odstupujících z míchy.

Partneři projektu

Odborní partneři
Revmatologický ústavČeská revmatologická společnost
Sponzoři
NovartisViatris
menu-circlecross-circle