Dědičný podíl na vzniku ankylozující spondylitidy je nepochybný a značný. Není to však onemocnění, které by bylo způsobeno přítomností náchylné varianty pouze jednoho genu. K rozvoji onemocnění musí být takových „náchylných“ genů přítomno více najednou. Nejdůležitější a nejvíce poznaný gen se jmenuje HLA-B27 (HLA – human leukocyte antigen). Je to gen, jehož produkt hraje významnou roli v organismu při reakcích mezi imunitními buňkami. Genů HLA-B je celá řada, v naší populaci má gen HLA-B27 asi 8,5 % lidí. To, že je někdo nositelem genu HLA-B27, ještě neznamená, že je nemocný. Většina takových lidí netrpí ankylozující spondylitidou nebo podobným onemocněním. K rozvoji choroby jsou tedy zapotřebí také další vyvolávající příčiny, hlavně však dědičná dispozice i v dalších genech. Na druhou stranu, HLA-B27 je přítomen přibližně u 95 % nemocných s ankylozující spondylitidou. Je to tedy podmínka skoro nutná, ale nikoliv dostatečná. Dnes se ví již téměř o 50 dalších genech, které se nějakým způsobem podílejí na náchylnosti k chorobě. Šance, že někdo bude mít takové geny pohromadě, je samozřejmě větší mezi příbuznými nemocných s ankylozující spondylitidou. U jednovaječných dvojčat dosahuje konkordance (společný výskyt) tohoto onemocnění až 70 %. Blízcí příbuzní nemocných jsou ohroženi asi 5–16krát vyšším rizikem onemocnění než běžná populace.
